Ve 25 letech se jako kněz a teolog setkal se sv. Terezií z Avily a oba pak usilovali o reformu v karmelitánském řádu. Odpůrci dostali Jana do vězení. Devět měsíců dostával jen vodu a suchý chléb a rány bičem. Pak uprchl. V řeholi bosých karmelitánů zastával důležité úřady. Po zavedení reformy byl zbaven hodnosti a poslán do Ameriky. Cestou byl z důvodu nemoci umístěn v jednom klášteře. Modlil se takto: "Pane, chci s tebou jen a jen trpět a nechci vůbec nic znamenat." Velice trpěl zánětem okostice a vředy i neumělými operacemi. V křečích šeptal: "To nic není. Tak to má být." Zanechal po sobě básnický spis "Výstup na Karmel" a další duchovní učení, které má název "O ničem".
|