Nazývala se Isabela, ale nové jméno "Rosa", tj. růže, symbolicky vyjadřuje krásu orámovanou trním. Často říkala: "Můj Ježíši, rozmnož ještě mé utrpení a bolesti, ale rozmnož ve mně i svou Boží lásku!" Tento její hlas a příklad chce otřást i naším odporem k utrpení. Cvičila se ve ctnostech a vstoupila do 3. řádu sv. Dominika. Žila tak kajícně a umrtveně v přístěnku koutu zahrady, že se zpovědníci a církevní představitelé pohoršovali nad jejím jednáním. Vše obětovala Kristu za spásu a obrácení hříšníků. Nepřestala se modlit a strhla spoluobčany, které dříve pohoršovala. Později byla uznána za peruánský květ a patronku celé Latinské Ameriky.
|