Španěl, přijatý Sixtem II. do počtu sedmi římských jáhnů, měl kromě jiných služeb svého úřadu hlavně péči o chudé a nemocné. Byl proto ustanoven správcem církevního jmění. Skutečnost, že před chtivým a pronásledujícím císařem skryl všechno bohatství do potřeb chudých, svědčí, že byl správce dobrý. Byl i dobrým pastýřem, protože dal život za Boží ovce města Říma.
|