Prvním nástupcem sv. Petra na římském stolci byl sv. Linus, po něm následoval sv. Anakletus (zvaný též Kletus); ani o jednom z nich není známo nic bližšího, ale jsou uctíváni jako mučedníci. Klement I. je všeobecně považován za třetího nástupce sv. Petra. I o jeho životě je známo jen málo: sv. Ireneus říká, že "znal požehnané apoštoly a přátelil se s nimi", a někteří vědci ho ztotožňují s Klementem, o němž se zmiňuje sv. Pavel v listu Filipským (4, 3). Dochoval se jeho dopis Korinťanům při příležitosti odboje některých věřících proti vedoucím představitelům tamější křesťanské obce. Je to první známý případ intervence římského biskupa v záležitostech jiné obce a je ukázkou pastýřské starostlivosti i otcovského pokárání; obsahuje rovněž cenné historické i jiné reminiscence. Dopis byl korintskými dobře přijat a po mnoho let předčítán na církevních shromážděních. Klementovo jméno nesou i některá kázání, ale je prokázáno, že neprávem. Podle tradice, sahající až do 4. stol., je Klement považován za mučedníka. Byl údajně umučen na Krymu a jeho tělo bylo přivázáno ke kotvě a vrženo do moře. Jeho ostatky nalezli sv. Cyril a, Metoděj a přinesli je do Říma, kde byly pohřbeny v bazilice San Clemente. Atributem sv. Klementa je kotva.
|