V mládí, toulaje se po Francii, poznával marnosti světa, které nejsou schopny učinit člověka šťastným. Až přišel do Beku, kde Lanfrankt mu pomohl, aby se do jeho srdce vrátila zbožnost a láska k ctnostnému životu. Vstoupil do kláštera v Le Bec a postupně se stal nástupcem Lanfrankta v úřadě učitelském a biskupském. V době těžké nemoci krále Viléma II. se stal arcibiskupem canterburským. Když se král uzdravil, zasahoval opět do církevních práv jako Jindřich I., který žádal posvěcení biskupů, kteří mu přinášeli zisk. Anselm raději odešel 2x z Anglie do dobrovolného vyhnanství. Nakonec svým jednáním vymohl církvi svobodu a do pozdního stáří se věnoval potřebám své diecéze.
|