Byl ze starého knížecího rodu, plného násilí a vášní. Rozhodl se, že s Boží milostí nad zlem zvítězí, nenáviděl polovičatost a změkčilost. Jako 13letý byl panošem na královském dvoře v Madridě. Bylo-li třeba, neostýchal se napomínat i staré šlechtice. Když poznal, že si Bůh přeje, aby sloužil v řádu jezuitském, nemohl jej otec odvrátit ani hrozbami bičem. Naopak, přistihl jej, jak se sám nemilosrdně bičoval. To jej pohnulo k tomu, že napsal do Říma. Než Alois odešel, poděkoval otci za jeho lásku a dodal, že nejedná o své vůli, ale musí poslechnout Boží hlas, neboť ten má přednost i před láskou k rodičům. Při ošetřování nemocných morem se nakazil a zemřel ve 23 letech.
|