Žil v sebezapíravosti, aby se obrnil proti pokušením. Vstoupil do nejchudší františkánské družiny, řádu kapucínského. Byl vysvěcen na kněze a stal se úspěšným kazatelem v Padově a ve Veroně. Přes své onemocnění procestoval jako nadšený misionář téměř celou Evropu. Napsal také mnohá díla k objasnění víry. Za Rudolfa II. působil i několik let v Praze. Vyzařovala z něj osobní svatost a velká obětavost pro věc Boží. V Římě byl zvolen generálním představeným řádu. Měl vynikající paměť, uměl zpaměti téměř celé Písmo sv., ovládal mnoho jazyků, zvláště byl dokonalý v hebrejštině. Z Prahy, kde kázal srozumitelně česky, odešel do Španělska a pak Portugalska, kde v Lisabonu zemřel.
|