Narodil se ve Vormsu a stal se říšským kancléřem. Studoval v benediktinském opatství. R. 999 přijal v Kolíně nad Rýnem biskupské svěcení. Svou pokorou a laskavostí dával duším potřebnou podporu a s neokázalou horlivostí řídil celou diecézi. Stále nosil kolem pasu provaz kajícníků a mírnil ty, kteří chtěli konat ze strachu před koncem světa příliš tvrdé způsoby pokání. Jindřich II., který nastoupil po Otovi III., si jej nevážil, věřil pomluvám, později však uznal svůj omyl a biskupa veřejně odprosil. Heribert mohl žít v blahobytu, ale byl opravdovým pastýřem a pomocníkem ubohých, kterým ulevoval v mravní i hmotné bídě až do své smrti, při jedné ze svých pastoračních cest, v Deutzu.
|