sv. Ludvík a sv. Benedikt a druhové, mučedníci

sv. Ludvík

+ r. 1270

Svou matkou byl vychován k tomu, že jako největší zlo chápal pouze hřích. Ve 22 letech se stal francouzským králem. Vychoval vzorně svých 11 dětí. Vynikal duchem kajícnosti, láskou k Bohu a k chudým. Usiloval o mír mezi národy i o mravní povznešení ve své zemi. Podnikal výpravy k osvobození Kristova hrobu a zemřel u Kartága v 56 letech. Před svou smrtí vzkázal sultánovi: "Rád bych strávil celý život v saracénském vězení, třeba v temnotě, jen kdybyste vy a váš národ přijali křesťanskou víru."

sv. Benedikt a druhové, mučedníci

+ r. 1003

Narodil se v Beneventu a již v mladém věku se stal kanovníkem tamní katedrály. Zřekl se své funkce a vstoupil k benediktinům. Bylo mu dovoleno žít jako poustevník. U Ravenny se seznámil s Janem Gradenigem a jako žáci sv. Romualda odešli na žádost Oty III. do Polska, aby tam šířili Kristovo učení. Čekajíce na apoštolské svolení usadili se v Kaziměři. K nim se připojili polští řeholníci Matouš, Izák a kuchař Kristin, kteří je učili polsky. Když Bruno s povolením nepřicházel, chtěli jít pro ně sami. Byli však v poustevně za noci přepadeni a všichni povražděni lupiči, následkem zvěsti o darech a penězích knížetem jim daných na cestu. Pět prvních polských mučedníků bylo pochováno na místě.